ZpětVíte, že ...Virtuální muzeumO násKontakt
Víte, že ...

partyzani_m.jpg...vodárenská věž sloužila jako úkryt zbraní pro domácí odboj? Ukrývalo se zde i náčiní pro vykolejování vlaku. Tento úkryt měl na starost správce vodárny Josef Doležal. Zbraněmi byli vyzbrojováni uprchlí sovětští zajatci, hlídky, partyzáni a strážné oddíly v květnu 1945.

vboj_m.jpg… na vydávání a rozšiřování časopisu V boj, který patřil mezi významné ilegální tiskoviny za 2.sv.v. se podílelo několik lidí z Týniště a blízkého okolí? Jednalo se o týnišťské rodáky Josefa Sejkoru (za ilegální činnost vězněn v koncentračním táboře), JuDr. Augustina Čermáka (za svou činnost pro časopis krátce vězněn), Josefa Teleckého (také ve vězení – několik měsíců), rodáka z Malých Petrovic Josefa Škaldu (souzen se Sejkorou, popraven), lipského rodáka Karla V. Lingra (vězněn v koncentračních táborech).

zdroj_m.jpg… 1. vodovod byl v Týništi postaven kolem roku 1740? Vedl vodu ze zahrady chaloupky horního mlýna až do panského dvora s odbočkou na faru. Byl to ale pouze vrchnostenský vodovod. Se stavbou obecního vodovodu se započalo v roce 1925. Práce provedla firma Ing. Jaroslav Matička z Prahy- Karlína.

 

 

soc_dum_m.jpg... Dům sociální péče otevřený v Týništi 12.1.1941 sloužil až do 21.4. 1947 i jako porodnice? Za tu dobu se tam uskutečnilo 1616 porodů. Dnes je tato budova součástí Geriatrického centra.

 

… Václav Držmíšek, který byl v letech 1791-1801 týnišťským farářem, se po svém odchodu z městečka stal na přímluvu hraběte Šternberka dvorním kaplanem u císařského dvora ve Vídni, kde v roce 1809 sloužil ranní mši pro císaře Napoleona, který tam byl tehdy ubytován?

kapela_m.jpg...otcem hudebního skladatele a učitele hudby Napoleonova syna Orlíka Jana Václava Hugo Voříška byl týnišťský rodák Václav František Voříšek, který působil jako učitel ve Vamberku?

 

okres_m.jpg...1.písemná zmínka o Týništi pochází z 9.7. 1361? Mutina a Sezama, urození páni z Dobrušky v ní zapsali týnišťskému kostelu a jeho plebánovi (farářovi) Petrovi a jeho nástupcům desátek z týnišťského mlýna na Orlici a 8 prutů polí před městečkem.

 

… na ilustracích malíře Adolfa Kašpara k Jiráskově F.L. Věkovi jsou ve skutečnosti na dobrušském náměstí vidět domy týnišťské a solnické? Staré dobrušské domy totiž byly zničeny při velkém požáru v r. 1806.

… mezi padlými vojáky prusko-rakouské války, která vyvrcholila 3.7. bitvou u Hradce Králové, byli i dva týnišťáci? Byli jimi František Voříšek, syn horního mlynáře a Jan Řehák. Cholera, která se po válce rozšířila byla prokazatelnou příčinou úmrtí 6 týnišťských, 1 lipského a 1 rašovického občana. Počet obětí této nemoci byl pravděpodobně větší, neboť ne vždy se jako pravá příčina smrti uváděla právě cholera v obavě z paniky.

… Týniště mělo kdysi právo vařit pivo a dělat slad? Získalo je neznámo kdy a ztratilo je smlouvou s Oprštorfy v roce 1659. Za to bylo zbaveno pěší roboty, mohlo přijímat a propouštět ze svazku města sousedy, vést samo purkrechtní (pozemkové) knihy, dávat svolení k manželství a posílat děti na řemeslo či studia, což byly pravomoce tradičně náležející vrchnosti.

… Týniště mohlo být sídlem samostatného panství? Mělo se tak stát po tom, co v roce 1676 zemřel Jan Václav Ignác z Oprštorfu, který byl pánem na Častolovicích, Týništi, Uhříňovicích a Koldíně. Panství mělo být rozděleno na jeho 3 syny a to na části týnišťskou, uhříňovskou a častolovickou. K tomu ale nakonec nedošlo a v roce 1684 bylo celé panství prodáno Tomášovi Černínovi z Chudenic za 19 tisíc kop grošů.

rybnik_m.jpg... historie týnišťského parku sahá až do roku 1880? Tehdy majitel místní škrobárny Adolf Novotný a další týnišťáci dali popud k založení parku na bažinaté mokřině mezi Mlýnským rybníkem a bývalými sádkami v ulici Na Stavě. Park byl otevřen 28.června 1898 v den výročí 100 let od narození Františka Palackého, po němž dostal jméno – Sady Františka Palackého. V roce 1929 byl název změněn na Sady Adolfa Novotného, v roce 1950 pak došlo k přejmenování na Sady Československé armády a v roce 1990 se název naposledy změnil na Městský park.

korabnici_m.jpg... Týniště a Jablonné n. Orl. jsou jediná města ve východních Čechách, kde je jako způsob obživy doloženo tzv. korábnictví? To spočívalo v zisku a prodeji kůry stromů výrobcům kůže do stoup, ve kterých se kůra drtila pro jirchařství (zpracování kůže pomocí roztoku kamence). Kůra se též používala k vyrábění drobných předmětů. Z roku 1909 je z Týniště dochována fotografie rodiny Korábkovy s kůrou.

 

kolomazna_pec_1943_m.jpg… ještě za 2. sv. v. stávala na severovýchod od horního mlýna v nejvýchodnějším cípu Podboří zděná kolomazná pec patřící kolomazníku Josefu Brandejsovi? Ještě dlouho po válce zde bylo možné spatřit její torzo se zhrouceným šindelovým přístřeškem.

 

 

capek_m.jpg… první muzeum v Týništi bylo založeno již v roce 1839 místním syndikem J.V. Pelikánem? Po jeho odchodu z městečka v roce 1841 postupně zaniklo a bylo obnoveno až po 100 letech. Jeho následovníkem se stalo Čapkovo újezdní muzeum fungující v letech 1939-1982.

 

velocipediste_m.jpg... když se na konci 19.století začal rodit nový sport – cyklistika, našel si velkou oblibu i v Týništi? Zde žil i známý závodník Kosina a 20.6.1897 byl v městečku uspořádán „zemský amatérský závod silniční“.

 

... v Týništi byla založena první školní knihovna ve východních Čechách? „Knižnice školy v Týništi n. Orl.“ byla založena 19.4.1838. Hlavní podíl na jejím vzniku měl místní syndik J.V. Pelikán a zdejší duchovní správce J. K. Čižinský. Ve svém fondu měla i Jungmanův slovník, který ji autor sám daroval a osobně jej i podepsal.

hon_ve_vokliku_m.jpg… v roce 1907 Týniště navštívil tehdejší následovník trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este., který se účastnil honu pořádaného častolovickou vrchností v lese za týnišťským Voklikem?

 

… redaktorem „Vídeňského deníku“ byl týnišťský rodák Antonín Rautenkranz (1879-1933)? Pod jeho vedením tento deník, který byl hojně čtený na frontách 1.sv.v. českými a slovenskými rodáky, silně přispíval k všenárodnímu odboji.

mesto_1740_m.jpg... nejstarší vyobrazení Týniště pochází z konce 30. let 18.st? Jeho autorem je královský kreslič, mědirytec a inženýr Bedřich Bernard Werner. Toto vyobrazení zachycuje mimo jiné i týnišťskou tvrz a dnes již zaniklý mlýn na Orlici.

 

vorari_m.jpg... se ještě v roce 1908 na zátoce pod týnišťským panským dvorem vázaly vory? Takto svázané borové dřevo se pak plavilo po Orlici a pak po Labi až do moře.

 

 

znak_m.jpg… Týniště mělo ve svém znaku původně jen borovici v červeném štítě? Všechny výsady a práva k tomu znaku se během husitských válek ztratily a proto byl v roce 1487 erb privilegiem Jindřicha Staršího, vévody z Minstenberka a hraběte kladského, syna Jiřího z Poděbrad, byl obnoven. Přitom na borovici v té době přibyl erb pánů z Kunštátu a v této podobě se městský znak používá dodnes.

 

listina_m.jpg... Týniště již od první písemné zmínky o něm v roce 1361 mělo status městečka? O povýšení na město bylo požádáno v roce 1908. K tomu došlo až v roce 1914. Obecní zastupitelstvo si tehdy připlatilo za nejhonosnější možnou listinu o povýšení Týniště na město.

 

 

penize_m.jpg… Týniště mělo vlastní peníze? Jednalo se o papírové desetikrejcarovky patřící k nouzovým peněžním poukázkám z let 1848-1850 mající odstranit důsledky finanční krize. Vytištěny byly Františkou Jiruškovou, vdovou po kupci Františku Jiruškovi.

hodiny_m.jpg...v Týništi byly sluneční hodiny? Nacházely se na budově 1. týnišťské koželužny založené v roce 1823 koželuhem V. Traučem v Mostecké ulici.

 

... 1. městská kronika byla založena syndikem J. V. Pelikánem v r. 1835? Události v ní pak v rámci možností byly zpětně doplněny až do roku 1361.

starosta_m.jpg… více než 100 let byl týnišťský hostinec Panský dům v nájmu rodiny Pitterových? 1.nájemce z toho rodu byl Jan, třebechovický rodák a pocházel ze stejného rodu jako známy historik a kněz Josef Bonaventura Pitter.

 

 

… nedaleko Týniště na železniční trati Choceň – Broumov stávala dnes již neexistující železniční zastávka? Byla postavena uprostřed panské honitby ze zásahu častolovické vrchností. Občané na ní neměli zájem a užívali ji převážně bědovičtí. Zrušena byla v r. 1931. Dodnes její budova stojí a to místech, kde železniční trať na Opočno protíná lesní asfaltku z Týniště do Bědovic.

chudy_m.jpg... první strojírenský závod založil v Týništi Jan Karel Chudý.?Tento vyučený zámečník nejprve pracoval ve své chalupě, v roce 1888 si ale postavil továrničku za struhou směrem k nádraží. Vyráběl hospodářské, později i dřevoobráběcí stroje.

stasek_m.jpg… se v Týništi vyráběla jízdní kola a to firmou Josefa Šťástka. Ten svou živnost zřídil v roce 1897 v chalupě, kde původně začínal J.K. Chudý. Jízdní kola značky Orlice a RST se vyráběla v Týništi až do roku 1948.

 

… Týniště navštívil Josef II. Stalo se tak v roce 1776, kdy byl spoluvládcem své matky Marie Terezie

dub_m.jpg… poslední poprava v Týništi se konala v roce 1723. Trest stětí hlavy byl vykonán na Magdaleně Benešové za to, že zabila své nemanželské čerstvě narozené dítě. Hrdelní právo mělo městečko až do roku 1782 a dnes je připomíná už jen „dub spravedlnosti“ na sídlišti U Dubu.

... ke zbourání budovy týnišťské šatlavy došlo až v roce 1968? Tato budova postavená na dvoře radnice byla již několikátou šatlavou a v roce 1968 již dlouhou dobu samozřejmě nesloužila svému účelu a byla používána jako skladiště.

podkosteli_m.jpg... nejstarší týnišťská škola stávala vedle kostela a fary? Byla to dřevěná budova postavená ještě před rokem 1300. V těchto místech stála až do požáru v roce 1686. Nová chalupa pak pro ni byla postavena v roce 1714 pod hřbitovem.

 

lazne_m.jpg... Týniště mělo vlastní obecní lázeň? Původní lázeň vyhořela v roce 1615, později byla sice obnovena, ale již v roce 1644/45 zanikla úplně. Lázeň stávala v Mostecké ulici a později na jejím místě byla postavena chalupa převozníka Růžičky.

 

... Týniště několikrát navštívil Josef Dobrovský? Navštívil je spolu s Františkem Josefem ze Šternberka, majitelem častolovického panství. Dobrovský si z radnice odvezl některé staré listiny a jednou odpoledne mu „muzikantským bratrstvem literátským“ byly v kostele přezpívána staré rorátní zpěvy. Otec Dobrovského Jakub Doubravský pocházel ze Solnice.

… z Týniště mohly vyjíždět vlaky do 5 směrů, ne do 4 jako dnes? Když se v roce 1895 rozhodovalo o stavbě obchodní dráhy z Chrudimi do Holic a hlavně o její přípojce k trati Choceň-Meziměstí, bylo jednou z variant připojení v Týništi. Nakonec ale bylo rozhodnuto o napojení tratě v Borohrádku, což bylo o dost levnější.

tabak_m.jpg… v Týništi byly poprvé zasazeny brambory v roce 1769 farářem Janem Tadeášem Marcotiem? Větší důvěru místních lidí si získaly až později. V roce 1806 totiž bylo město postiženo zákazem pěstování tabáku a po dlouhé době byly jako vhodná náhrada za tuto plodinu vybrány právě brambory. V letech 1875-1894 se v Týništi vyráběl bramborový škrob.

myslivci_m.jpg... v roce 1716 se místní domnívali že v Týništi byl zastřelen poslední vlk, ale nebylo tomu tak. Skutečně poslední vlk zde byl zastřelen až v lednu 1837 místním vrchnostenským nadlesním Wolfgangem Hauskou. Tomu místní syndik J.V. Pelikán počeštil křestní jméno na „Vlčan“ a spory s ním přispěly k odchodu Pelikána z městečka.


Spolek přátel města Týniště nad Orlicí | Administrace