O zřízení vlastního zdroje elektrické energie pro budoucí elektrifikaci města rozhodlo obecní zastupitelstvo v roce 1910. Za tím účelem byl přes protesty místních pekařů a Sternbergského velkostatku vykoupen od manželů Rabštejnových starý mlýn za 80. 000 K a současně i vodní pila od Antonína Musila za 4.000 K.
Stavební práce na nové elektrárně převzala hradecká firma Frank a Liška, technologická zařízení dodala firma Elektrárenská C. K. spol., dříve Kolben a spol. Praha. Stavba byla zahájena v roce 1911 a již l. 7. 1912 byla uvedena do provozu. Hodnota stavby činila 40.000 K, technologie 80.000 K.
Tento den se stal důležitým mezníkem pro další rozvoj města a jeho průmyslu, neboť řada živnostníků, jmenovitě truhlářů kupovala moderní stroje na elektrický pohon, strojírenské závody racionalizovaly výrobu elektrifikací a občané se konečně dočkali veřejného osvětlení a elektrifikace domácností. Aby nemuselo docházet z různých důvodů k výpadkům energie, byla elektrárna připojena na lokální výpomocný zdroj v koželužně firmy F. J. Jiruška a syn. Po vybudování rozvodného systému Východočeských energetických závodů byl zastaralý a neekonomický provoz elektrárny odstaven, budova i zařízení postupem času chátralo, až v roce l985 byla stavba demolicí zlikvidována. A tak také zanikl účelový význam téměř 600 let starého náhonu Alba.
