
Před kostelem sv. Vavřince v Křivicích stojí žulový pomník s pamětní deskou, jejíž nápis nám připomíná smutný osud zdejšího rodáka.
JOSEF ČAPEK
NAROZEN 14. 1. 1920 V KŘIVICÍCH
ZEMŘEL 10. 1. 1945
V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE
V BERNAU

Co víme o Josefu Čapkovi z Křivic? O jeho krátkém životě se díky vzpomínkám pamětníků i po 80 letech dozvídáme, že za druhé světové války byl s ostatními mládenci jeho ročníku poslán na nucené práce do Německa neboli, jak se říkalo, do rajchu. Podařilo se mu utéci zpátky domů a nějakou dobu se skrýval u rodičů. Avšak na udání někoho z místních lidí byl vypátrán, zatčen a převezen do koncentračního tábora Bernau v Bavorsku. Zde byl umučen.

Pomník J. Čapkovi byl odhalen o takzvané malé pouti počátkem června 1946. Zasloužili se o to mnozí obyvatelé Křivic, jakož i Josefovi kamarádi sdružení v té době ve Svazu české mládeže. Kámen dovezl z litického lomu autodopravce Josef Šotola. (Pana Šotolu zachránilo před nuceným nasazením v Německu právě jeho zaměstnáni řidiče s odůvodněním „služba obyvatelstvu“. Rozvážel po okolí mléko a další výrobky z opočenské mlékárny.)

Josef Čapek pracoval v Týništi na dráze. Jeho jméno je spolu s dalšími třemi padlými železničáři na pamětní desce odhalené 5. 5. 1946 na budově zdejšího nádraží.
Strašná zpráva o Josefově smrti přinesla jeho rodičům nepopsatelné utrpení, věnujme proto vzpomínku i jim.
Josef Čapek st. byl obuvníkem. Narodil se v roce 1888 ve Štěpánovsku a ve 24 letech se přiženil do Křivic. Za ženu si vzal Františku Černou z chalupy č. p. 15. Zemřel 20. 5. 1960 při dopravní nehodě, když na kole přejížděl silnici ke hřišti a přehlédl blížící se auto. Říká se, že byl první obětí automobilového provozu na obchvatu Křivic. Dochovaly se nám jeho paměti z první světové války, kdy coby legionář putoval vlakem přes celé Rusko do Vladivostoku a kolem světa zpět do vlasti.
Jednou, když se sháněli po jídle, byli upozorněni na vagon s nákladem špeku. Obhlédli zámek vozu, udělali si šperhák, odemkli, vzali špeku pro svou potřebu, vagon zase zamkli, poděkovali a jeli dál. Zachovali se čestně jako žádná jiná armáda.

Křivičtí legionáři zachycení v říjnu 1928, jak se chystají na oslavy 10. výročí vzniku ČSR. Foto B. Hušek
Zdroje: R. Dražan, J. Juza: Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou; archiv Křivice - B
zpracovali Adam Prokeš a Bohumil Ptáček