Městská naučná stezka

vznikla v roce 2014, spojuje zajímavá místa v centru města a v jeho nejbližším okolí

Mapa trasy           Slovo autora

Zastavení MNS

1. Vodárenská věž - památka místního významu. Dříve vodojem a součást městského vodovodního řadu, dnes sezónní muzeum a galerie, kterou spravuje místní Spolek přátel města Týniště nad Orlicí. Zároveň slouží jako výchozí místo městské naučné stezky. Věž byla postavena v letech 1925-1926. Její výška je 35 m, objem vodojemu cca 200 m3. Na budově je betonový ochoz, z něhož je možno se rozhlédnout po nejbližším okolí. Za příznivých klimatických podmínek je vidět až na hřeben Krkonoš. Návštěva muzea ve vodárenské věži je možná v letní sezóně zpravidla o víkendech. Provoz zajišťují členové spolku ve svém volném čase.

2. Městský park byl vybudován v místě velkého bahniště po zaniklém rybníku Stošku. Podnět k jeho založení dal v r.1880 tehdejší radní a ředitel První akciové škrobárny, pozdější zakladatel továrny na nábytek, Adolf Novotný. Na budování parku se sám podílel. V roce 1930 byly na prostranství uprostřed parku postaveny pavilony, velký čelní s jevištěm a dva menší s bufety a sociálním zařízením. Neudržované a chátrající byly zbourány v roce 1972. Velkou újmu zaznamenal park během dvou vichřic v letech 1929 a 1988.

3. Geriatrické centrum - Dne 12.1.1941 byl na místě nynějšího geriatrického centra otevřen Jiruškův dům sociální péče. Ve čtyřech odděleních budovy byla soustředěna péče o matky – rodičky a jejich děti do šesti let. U vchodu byla poradna ochrany matek a dětí, v přízemí mateřská škola, v patře místnost s postýlkami pro novorozence a malá porodnice. Zde přišlo na svět více než tisíc novorozenců. Současná architektonicky zdařilá budova geriatrického centra byla postavena v letech 1994 – 1996 podle projektu Ateliéru L a P Praha – Ing. Arch. Jan Linek.

4. Městská vodní elektrárna - O zřízení vlastního zdroje elektrické energie rozhodlo obecní zastupitelstvo v r. 1910. Za tímto účelem byl vykoupen od manželů Rabensteinových starý mlýn za 80.000 K a současně i vodní pila od Antonína Musila za 4.000 K. Elektrárna byla dokončena 1. 7. 1912. Mnohem později, po vybudování rozvodného systému Východočeských energetických závodů, bylo rozhodnuto zastaralý a neekonomický provoz elektrárny odstavit. Budova i zařízení chátraly a nakonec byla elektrárna v roce 1985 zbourána. Elektrárna stála v Turkově ulici naproti bytovému domu č. p. 784.

5. Základní škola je postavena na místě bývalého Mlýnského rybníka, zrušeného v roce 1930. Nejvíce patrné je to na školním sportovišti ohraničeném dosud zřetelnou hrází. Do té doby sloužící obecná a měšťanská škola na náměstí již kapacitně nepostačovaly. 24. 8. 1947 byl položen základní kámen, umístěný do rohu budovy směrem k parku. Slavnostní otevření 1. stupně proběhlo 27. 8. 1950. Po osmi letech byl otevřen i 2. stupeň ZŠ.

6. Galerie Jaroslava Dostála v Komenského ul. 107 otevřena 13. 11. 2013. Naleznete v ní více než 200 obrazů známého místního malíře Jaroslava Dostála (7.  6. 1891 - 6. 7. 1960) i dalších regionálních umělců 20. století. Galerie je otevřena po dohodě na tel. 602 144 832. Více o historii této budovy si můžete přečíst zde

7. Mírové náměstí - historii a vývoj náměstí dokumentují zde umístěné infopanely s doprovodnými texty a fotografiemi. 

8. Kulturní centrum bylo postaveno kolem roku 1880. Je sídlem ochotnického souboru Jirásek. Pravidelně je zde organizován Týnišťský divadelní podzim a Swingový festival Jardy Marčíka. Do současné podoby bylo přestavěno v letech 2013 – 2014. Naproti stojí budova ZUŠ.

9. Klub důchodců - původně domek Josefa Hlaváčka, obchodníka smíšeným zbožím. V roce 1969 objekt odkoupil MěstNV a po nutných úpravách zde byl 6. prosince 1970 otevřen Klub důchodců.

10. Silniční nadjezd z roku 1874 z doby výstavby dráhy Choceň - Meziměstí je vidět od železničního přejezdu. Zbudován na požadavek armády kvůli bezproblémovým přesunům vojsk. Před elektrizací v roce 1965 byl o 90 cm zvýšen.

11. Leopoldova kaplička - nechal ji postavit častolovický hrabě Leopold na paměť neštěstí, které v roce 1902 postihlo jeho rodinu. Hrabě se na tomto místě setkal s poslem, který mu oznámil tragickou událost. Toho dne si vyjely hraběcí děti koňmo z Častolovic k Synkovu. Krotký poník, na němž seděla malá čtyřapůlletá Henrietta, se polekal stroje, který na poli poháněl mlátičku, splašil se a uklouzl tak nešťastně, že upadl na malou jezdkyni a způsobil jí tak zranění, kterému podlehla. Na místě skutečného neštěstí u Synkova stoji od té doby ta samá kaplička.

12. Voklik a Stávek - rybník Voklik byl součástí velké rybniční soustavy budované od 15. století. Definitivně byl vypuštěn po r. 1825 a celý jeho prostor zalesněn. Jako upomínka na jeho existenci zbyla hráz s mohutnými staletými duby v ulici Pod Stávkem. Rybník měl dvě stavidla, která byla zbourána až ve 40. letech 20. století. Jeden výtok ze stavidla napájel bývalý rybník Stošek v prostoru dnešního sídliště Střed, druhý výtok, kde voda teče volně i dnes, napájel menší rybník Nadýmač v Olšině. Celková délka hráze byla asi 1400 m, část zanikla v železničním náspu. Voklik je nářeční výraz pro výraznou zákrutu. 

13. Náhon Alba - necelých 18km dlouhý vodní kanál, budovaný od 15. století jako zdroj rybniční soustavy a k pohánění mlýnů, pil a valch. Začíná v Častolovicích u nádraží a v Třebechovicích pod Orebem vtéká do Dědiny. Dnes je to opomíjená, významná stavební památka.

14. Kolomazná pec - skupina stromů v poli je jediným pozůstatkem po důmyslném zařízení na výrobu všestranně užitečných produktů (kolomaz - mazivo pro potahové vozy, terpentýnový olej, ševcovská smůla, dehet a dřevěné uhlí). Principem výroby byla suchá destilace dřeva. Postupně vzrůstající teplota působila na dřevo a pryskyřici za malého přístupu vzduchu.

15. Horní mlýn (Koťanův) - byl založen kolem roku 1600 na náhonu Alba. U mlýna bývala pila na vodní pohon a malá elektrárnička. Dnešní podoba budovy je z doby poslední přestavby v 30. letech 20. století.

16. Dub spravedlnosti - významný památkově chráněný strom, odhadovaný věk 350 let, výška 22 m, obvod kmene 545 cm. Bývalo to místo popravní. Poslední poprava byla vykonána r. 1723 na Magdaleně Benešové z Radostovic, která zabila své novorozené dítě. Těla popravených se pohřbívala na políčku vedle stromu, kterému se říkávalo "na krchůvku".

17. Kemp „Písák“ - před vznikem přírodního koupaliště to bylo pravé eldorádo pro děti, místo nesmiřitelných bitev kluků nejen od Dubu, ale i z blízkých Sítin. Probíhaly tu urputné fotbalové zápasy, ale také nebezpečné hry na sypkých pískových srázech, při nichž přišly o život dvě děti. Písník byl založen asi na počátku 20. století na odlesněném pozemku pro potřeby místních stavitelských firem. Dnes se v tomto prostranství rozkládá přírodní koupaliště s ubytováním v chatkách. 

18. Městská knihovna slouží zároveň jako příležitostná galerie, organizuje zajímavé besedy a má veřejně přístupný internet.

19. Semenářský závod uveden do provozu 1. 1. 1971. O programu výroby a provozu závodu informují tabule před branou firmy.

20. Železniční stanice - v letech 1874 a 1875 se stalo Týniště n.O. křižovatkou železničních tratí náležejících dvěma společnostem, a to Společnosti státní dráhy (StEG) a Severozápadní dráze (ÖNWB). Do jejich zestátnění v r. 1909 byla obě nádraží zcela samostatná a nepropojená. První elektrický vlak sem přijel 15. 12. 1965. Výstavba nástupišť a podchodu byla dokončena 21. 8. 2015. Zřízení železnic mělo významný vliv pro rozvoj průmyslu ve městě.

MNS byla vybudována v roce 2014 za podpory Královéhradeckého kraje

MNS mapa
Spolek přátel města Týniště nad Orlicíwww.muzeum-tyniste.cz