* 24. 12. 1885 (Týniště nad Orlicí) – † 8. 8. 1934 (Rabat - Maroko)
Ač byl inteligentní, jazykově nadaný a vynikající hudebník, měl se studiem značné problémy. Vystřídal dvě střední a několik vysokých škol. Krátce působil jako poštovní úředník. Utekl ale do Paříže, kde se věnoval studiu orientálních jazyků. Celkem se za svůj život naučil ovládat deset řečí. Pracoval také u rakouského konzulátu v Africe. Během 1. světové války cestoval po Evropě, Asii a Africe, kde se jako francouzský státní příslušník stal úředníkem při stavbě vodovodů. Cestování dokázal využít pro získávání nových znalostí, kterými získal obdiv svého okolí. Baškirové, Tataři a Čuvaši jej uctívali jako světce. Krátce působil i jako tajemník M. R. Štefánika. Byl přítelem ing. Aloise Čapka. Ve svých válečných románech ho zachytil spisovatel Rudolf Medek.
