* 30. 12. 1853 (Petrovičky) – † 26. 4. 1876 (Vídeň)
Po absolvování hradeckého gymnázia studoval v letech 1872/73 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, poté přešel na univerzitu do Vídně, kde se stal první známým českým studentem orientalistiky. Zde mohl využít své velké nadání pro cizí jazyky. Brzy se tak stal uznávaným odborníkem pro evropské, asijské i africké jazyky. Výčet jazyků, které ovládal je ohromující: všechny slovanské jazyky, němčina, řečtina, latina, francouzština, italština, španělština, portugalština, angličtina, dánština, švédština, arabština, turečtina, perština, sanskrt, páli, zend (staroíránský jazyk), koptština, hebrejština, syrština, arménština, čínština a japonština. Zajímal se i o středoafrické jazyky. Dokázal také luštit egyptské hieroglyfy.
rodný dům J. Brandejse
Publikoval překlady indické poezie, mimo nich je autorem článku o novinářství v Řecku a světové výstavě ve Vídni. Pod pseudonymem Petrovský psal také povídky. Působil jako jednatel vídeňského Českého akademického spolku. Dopisoval si s egyptským dvorním básníkem Alí al-Lajthím, francouzským orientalistou A. P. De Chevannesem či s Konstatinem Jirečkem a Vítězslavem Hálkem.
Od ledna 1876 pracoval jako orientalista a slavista ve Dvorní knihovně ve Vídni. Pokračovat ve slibně začaté kariéře mu ale nebylo dopřáno. Zemřel 26. 4. 1876 na zápal plic. Pohřben byl na starém týnišťském hřbitově. Jeho smrt byla vnímána jako velká ztráta pro českou vědu. Autorem jeho nekrologu v časopise Světozor byl jeho spolužák a přítel T. G. Masaryk.
Nekrolog v časopise Světozor 1876
korespondenční lístek pro Josefa Brandejse
korespondenční lístek - druhá strana
