* 10.2.1873 (Týniště nad Orlicí) - † 24. 6. 1952 (Praha)
Tento muž dosáhl na poli elektrotechniky skutečně světového věhlasu. V rodné obci vychodil čtyřletou školu a pokračoval ve studiu na hradecké reálce. Vysokoškolská studia absolvoval na pražské a vídeňské technice.
Mnoho let svého života strávil v cizině a již jako student cestoval po Německu, Francii a Švýcarsku. Začínal v rakousko-uherské Bukovině, v Černovicích (Ukrajina), jako adjunkt poštovního ředitelství u telegrafní správy. Tam pracoval první tři roky po studiích, ale už v roce 1899 vstoupil do vídeňské továrny koncernu Western Electric, jediné tehdejší továrny na telefony a telegrafy v rakousko-uherské monarchii. Ve službách této společnosti zůstal s kratší přestávkou až do svého pensionování v roce 1932.
Postupně působil ve Vídni, Antverpách, Chicagu a Berlíně. Krátce též v Praze, ale odtud odjel zase do Antverp, kde zůstal až do roku 1932 ve funkci hlavního inženýra, což mu umožnilo procestovat celou Evropu. Tak získal velké zkušenosti, z nichž vyšla řada jeho patentů i mnoho odborných pojednání v oboru telefonie. V Praze působil krátce v r. 1899 a pak ještě v letech 1919 - 1921. Začal vedením montáže telefonní ústředny, později založil a řídil podnik Telegrafia. Byl specialistou zejména na velké meziměstské telefonní ústředny a zároveň byl jedním z prvních českých slaboproudých techniků velkého formátu. Ještě jednou pak odešel do Antverp.
Po konečném návratu do Čech obrátil svůj zájem ke svému rodišti a jeho historii. Zajížděl do Týniště nad Orlicí na delší pobyty a založil zde 20.října 1940 Újezdní muzeum, které neslo jeho jméno. Napsal řadu vlastivědných studií. Jedna z nich, Bismark a Čechy se zabývá postavou týnišťského rodáka Františka Semeráka, Bismarkova vyjednavače s českými politiky v roce 1866. Zůstala v rukopise. Vydal knihu Tabák v Čechách o pěstování a zpracování tabáku ve zdejším kraji. Napsal také obsáhlé Dějiny Týniště nad Orlicí a obcí sousedních, které zůstaly rovněž v rukopise a na nichž pracoval celých dvacet let (1932 - 1952). Po úpravě ing. J. Zelenky je v roce 1971 vydalo týnišťské muzeum. O svých pětasedmdesátinách byl 10. 2. 1948 zvolen čestným občanem Týniště. V roce 1957 mu byla odhalena pamětní deska na bývalé obecné škole na náměstí. Dnes ji najdete na vedlejším domě, bývalé Jiruškově vile. Po ing. Aloisu Čapkovi je v Týništi rovněž pojmenována ulice, kde stál jeho rodný dům. Měl číslo 66.
