Voříškův dům č.p. 233 na náměstí

vorisek_small.jpgTento dům na Mírovém náměstí v Týništi je jeden z mála domů, který si zachoval ve směru do náměstí původní, ozdobnou, štukovou fasádu. Jedná se o dvojdům, který tvoří výraznou dominantu východní strany náměstí. Dle záznamů Bohuše Voříška je první zmínka, že na tomto místě již bylo stavení, kolem roku 1300. Další záznamy nejsou, nezachovaly se po požáru Týniště v roce 1615. Po třicetileté válce toto místo bylo dle

 vorisek2_small.jpgzápisu z roku 1650 pusté, psáno „spáleniště Taterovské“. V letech 1660 – 1686 byl vlastníkem pozemku Jan Pavlů (Pavlík) a jeho cena byla 55 kop míšenských. Dalším držitelem byl Petr Delinart, sedlář z Hradce Králové (nebyl poddaný), za 125 kop míšenských. Následovali : 1686 – 1699 Jan Pluhař (krejčí), 1699 – 1724 Matouš (kovář ,,Malej“ z Vel. Petrovic), 1724 – 1759 Josef Malý (kovář) za 125 kop míšenských, 1759 – 1767 František Malý za 150 kop 

pohlednice_small.jpgmíšenských, 1767 – 1794 Václav Mlynář (Minařík) asi z Lípy, 1806 – 1812 František Jiruška. V letech 1812 - 1818 převzal toto místo (bylo k němu ještě 13 korců polí) František Karel za 4.000 zlatých. Ten zde provozoval kupecký handl.

V padesátých letech devatenáctého století přešlo koupí vše do majetku Antonína Voříška, který tu měl obchod. Po jeho smrti v roce 1886 podnikání převzal jeho syn Karel Voříšek, který se oženil s Emílii Hlaváčkovou. Karel Voříšek zboural v roce 1899 dvě původní stavení a postavil současný dům č.p. 233, ve kterém zřídil obchod s železářským zbožím. V domě sídlila i Všeobecná rolnicko - živnostenská záložna, než si postavila vlastní budovu. Před domem na náměstí provozovala rodina od roku 1927 i benzínovou čerpací stanici. Po smrti Karla Voříška firmu převzala jeho žena Emílie a od roku 1941 v obchodě pokračoval syn Bohuš. V roce 1949 byla firma znárodněna a stala se z ní prodejna spadající do národního podniku Kovomat. Po roce 1989 byl dům vrácen rodině pana Voříška a následně prodán. Dnes je v soukromých rukou jiného vlastníka a je využíván jako ordinace lékařů, lékárna a herna.

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License. Webarchivováno
Národní knihovnou
ČR