Sedmdesát let od založení Čapkova újezdního muzea

Jak jsme Vás již za náš Spolek přátel města Týniště nad Orlicí o.s. informovali, chceme navázat na přerušenou tradici Čapkova újezdního muzea, které by v letošním roce oslavilo své sedmdesáté narozeniny. Z tohoto důvodu bychom Vás, kteří neznáte dějiny tohoto muzejního spolku, seznámili stručně s jeho historií.

O založení muzea uvažovala skupina lidí okolo Ing. Aloise Čapka už delší dobu před druhou světovou válkou. Scházeli se na večerních setkáních a přednáškách zaměřených na historii rodného kraje a konali badatelskou činnost ve městě a okolí. V těchto letech vznikala parta muzejníků, která uvažovala o programu a možnostech muzea a hledala vhodné prostory.

Dne 22.8.1939 byla svolána osvětovou komisí města schůze zájemců o muzejní práci a byl ustaven výbor muzejního spolku. V něm zasedli Ing. Alois Čapek, Karel Bičík, Václav Bretšnajdr, Jaroslav Dostál, František Jiruška, Miloslav Kolář, Karel Linger, Josef Martinec, Mil. Pazourek, Ruda Srdečný a Josef Vilímek. Prvním předsedou muzea byl zvolen továrník František Jiruška, který ve svém domě na náměstí (později knihovna, dnes prázdné) nabídl prostory pro stálou expozici muzea. Tato byla otevřena veřejnosti 20.10.1940. Do působnosti muzea byly zařazeny obce odpovídající asi středověkému újezdu (proto název újezdní muzeum), jednalo se o obce Albrechtice, Křivice, Lípa, Dlouhá Louka, Nová Ves, Petrovice, Štěpánovsko, Žďár a Světlá. V roce 1943, u příležitosti sedmdesátin hlavního iniciátora založení muzea Ing. Čapka, bylo muzeum nazváno jeho jménem.

capek.jpg
Ing. Alois Čapek zachycen při psaní Dějin Týniště nad Orlicí a obcí okolních

Za války bylo těžké provozovat činnost muzea, třeba i z toho důvodu, že někteří pracovníci byli uvězněni v německých kriminálech. Ani po válce nebyla doba pro muzejní činnost moc příznivá. Muzeum se několikrát stěhovalo a nakonec jeho expozice skončila v přeplněném, veřejnosti nepřístupném skladišti.

Od roku 1964 bylo umožněno muzejním pracovníkům publikovat v Týnišťském kulturním kalendáři. V rozmezí let 1968 - 1974 muzeum vydávalo tzv. Sborníčky Čapkova újezdního muzea, které obsahovaly články členů na různá historická témata. Dodnes se jedná o velice zajímavé čtení a jistě mnozí z vás máte tyto sborníčky ve svých knihovnách. Muzeum vydalo i několik drobných publikací o historii města.

Smutným rokem, který vedl k postupnému zániku muzea byl rok 1982, kdy byla v rámci centralizace muzeí celá expozice muzea převedena do Rychnova nad Kněžnou, do Muzea Orlických hor. V této době umírá i velký činovník muzea a soudobý jeho předseda Ing. Jiří Zelenka. Muzeum ve chvíli, kdy odevzdává své exponáty, mělo ve své evidenci 2.727 kusů sbírkových položek, o které město pravděpodobně nenávratně přišlo. Na druhou stranu je třeba říci, že újezdní muzeum nemělo v té složité době žádné vlastní výstavní prostory ani možnost skladování depozitáře sbírkových předmětů. Ten byl dlouhodobě uložen v nevyhovujících prostorech v bývalé Fryntově továrně v ulici Komenského, kde došlo i k jeho vykradení. Část spolku muzejníků z důvodu lepšího uložení předmětů tedy s jeho odvozem do Rychnova nad Kněžnou souhlasila. V následujících letech dochází k logickému postupnému útlumu aktivit v této oblasti a k zániku Čapkova újezdního muzea v Týništi nad Orlicí.

Na lepší časy se začalo blýskat v roce 2002, kdy vydává místní patriot, sběratel starých fotografií a pohlednic Týniště a milovník místní historie Libor Koldinský se skupinou nadšenců krásnou obrazovou publikaci Týniště nad Orlicí, město v lesích, která se setkává s příznivou odezvou u občanů města i u rodáků, kteří již léta žijí jinde. V návaznosti na tento počin vznikl po vydání této knihy osvětový Spolek přátel Týniště nad Orlicí o.s., jehož předsedou byl zvolen p. Koldinský. Zdravotní potíže předsedy a hlavního motoru spolku přibrzdily původní velké plány, na které bylo navázáno letos, kdy byl spolek doplněn o nové členy, byl zvětšen výbor spolku a nastaven směr jeho činnosti. Doufáme, že se nám podaří stát se důstojnými nástupci Čapka, Jirušky, Zelenky, Hříšného, Lingera a ostatních.

Za Spolek přátel napsal Štěpán Tomašík

Povídání s dcerou posledního vlastníka firmy J. K. ChudýTabákové Týniště
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License. Webarchivováno
Národní knihovnou
ČR