Význam jména našeho města je vcelku obecně znám. Vysvětlení, že název pochází ze starodávného slova týn, nalezneme, kromě místopisné literatury, jednoduše na internetu. Tento univerzální zdroj informací cituje závěry jazykovědců staré již dvě stě let a ani následující řádky nepřinášejí žádná převratná zjištění. Předkládají jen známá fakta, která si tu společně připomeneme a upřesníme.
Zřejmě jako první přichází s výkladem slova týn český spisovatel a filolog Josef Jungmann. Rozebírá je ve svém Slovníku česko-německém, vydávaném v letech 1835 – 1839. V Jungmannově době byl týn synonymem pro ohradu či plot. Týn si do češtiny našel cestu přes germánské jazyky až z keltského dûnum a staroirského dún. Keltové takto pojmenovávali své hrady. Anglické town (město) a německé zaun (plot) jsou téhož původu. V evropském raně středověkém prostředí se týny nazývaly opevněné dvory, v nichž cizí kupci nalézali za poplatek (ungelt) útočiště a ochranu. U nás je pravděpodobně nejstarším takovýmto specifickým prostorem pražský Týn (Ungelt) v těsném sousedství Staroměstského náměstí.
České a moravské týny vznikaly v rozmezí 10. až 12. století, tedy v době před zakládáním hrazených měst, jaké u nás zavedl král Přemysl Otakar II. Byly chráněné pouze palisádou bez náročně budovaných příkopů a valů. A možná právě v této době se výraz týn začal přenášet z významu typ sídla na způsob opevnění. Lidé mluvili o týnu jako o plotu a týněním svou osadu oplocovali. Vesnice obehnaná týnem postaveným z hrubě otesaných kmenů – to bylo týniště.
Představa středověkého Týniště vychází z keltského hradiště zvané oppidum. Domněnku též podporuje první zápis o našem městě z roku 1361, který zní: „…in Tiniscz oppido…“.
kresba: Kamila Prokešová
